Pro někoho naprosto zbytečný, pro jiného nepostradatelný cvik. V tomto cviku se jedná o to, aby pes hlasitě zaštěkal na nějaký váš povel. Je to cvik, při kterém vám většinou nikdo neporadí. Sami musíte zkoušet, na jaký podnět pes zaštěká.
Nebudu se zde zaobírat přesnou povelovou technikou a přesným provedením cviku. Jen snad na okraj se zmíním, že tento cvik je využíván v kategoriích kynologie např. na zkoušce ZVV1, popřípadě na různých záchranářských zkouškách (např. ZZZ).
Jak tedy na tento cvik? Důležité je najít ten správný podmět, který psa dráždí ke štěkání. Zkuste se zamyslet a vzpomenout si, při jaké příležitosti pes štěkal. Určitě většinu z vás napadne zvonek u dveří. Zde si však musíte uvědomit, co chcete aby pes dělal a co ne. Pokud budete psa chválit za to, že štěká na zvonek, tak se nedivte doživotnímu halasu při každém zazvonění. Zvonek se většinou vynechá a pátrá se v paměti dále. Co ještě nedoporučuji, je učit štěkání na lidské osoby. Pokud něco v paměti najdete, máte napůl vyhráno.
Pes, když mu něco nechci dát (např. pamlsek z ruky), začne dorážet a poskakovat. Chvíli běhá kolem a pak začne dorážlivě štěkat.
Tento učebnicový příklad se vám asi nestane, ale lze na něm dobře vysvětlit naučení podmíněného reflexu na povel „štěkej“. Psa připneme na vodítko a vodítko položíme na zem. Tam, kde se vodítko dotýká země (pokud pes stojí nebo sedí)jej přišlápneme. Do ruky vezmeme pamlsek a dáme ho tak, aby na něj přes napnuté vodítko nedosáhl. Pokud psa dráždí, když něco nedostane, měla by ho tato situace velmi provokovat (nemůže vyskočit přes přišlápnuté vodítko). Začněte říkat povel. Jestli pes zareagoval zakňučením, jste na správné cestě, pokud rovnou zaštěkal, můžete hovořit o štěstí. Každopádně za jakoukoli činnost, která by se jen vzdáleně podobala štěkání (kňučení, zacvakání tlamy na prázdno, vytí atd.) psa ihned pochvalte a odměňte pamlskem. Po několikerém opakování pes jistě již pochopí, co má dělat, aby dostal pamlsek.
Zde se ještě zmíním o posunku, který se používá při tomto povelu na zkouškách. Je to zdvižený ukazováček ve výši pravého ramene a jeho lehké několikeré zakmitání do strany.
Na štěkání existuje mnoho metod. Jsou založeny vesměs na stejném principu. Psovi nějak vysvětlím že má zaštěkat a když zaštěká, dostane pamlsek.
- Psa uvážu a odcházím. Metoda dobrá, pokud mi nevadí, že pak psa nemohu téměř nikde uvázat bez toho, aby štěkal.
- Psovi nesu misku se žrádlem, předtím než ji dostane, se ho pokouším vyprovokovat ke štěkání.
- Učím psa štěkat při nácviku obrany.
- Pes štěká, když vidí kočku a nemůže k ní (zde buďte hodní na kočku).
- Tahám se o hadr se psem, když mu kořist nechci dát, štěká.
Musíte si uvědomit, co máte za plemeno. Např. o Basenji se tvrdí, že neštěkají. Dále zde hraje roli i věk. Tříměsíční štěně jen těžko budete učit štěkání. Někdy ale nastane i taková situace, že uštěkané plemeno, jako je například německý ovčák nezaštěká a nezaštěká. Jde tedy o hodně individuální věc.